RIZIKOVÉ DĚTI
1. Děti s LMD /ADHD/
2. Děti přitahující násilí
3. Děti se syndromem CAN
4. Děti s neuspokojenou nebo přesycenou některou sociální potřebou
5. Děti s neošetřenou rovnováhou ve vývoji charakteru
1. Děti s LMD /lehká mozková dysfunkce/:
– porucha která vzniká na bázi lehkého poškození mozku v prenatálním stadiu /v těhotenství onemocnění matky, stresové situace jímž je matka vystavena/, při porodu /krátkodobý nedostatek kyslíku/ i v postnatálním stadiu /do prvního roku života/ vlivem úrazů, zánětů uší atd.
Ovlivňuje:
a) Myšlení
– zabíhavost – dítě se v myšlení ubírá úplně jiným směrem než ostatní děti ve třídě /při povídání o velkých písmenech a větách naráz vyskočí a vypráví o tom, co se stalo včera odpoledne u babičky na dvoře/, tím celkově naruší práci a soustředění ostatních
– ulpívavost – upíná se na jedinou věc, činnost, nedokáže se od ní ihned oprostit
– překotnost – nedokáže zvážit, dohlédnout následky svého chování / nechá se navést na nějakou špatnost, nedokáže však zhodnotit jaké to bude mít následky – „nejdřív řeže, potom měří“
– narušení záměrné koncentrace pozornosti /kolísání i během jedné hodiny/ – učitelka vysvětluje nové učivo a tento žák není schopen si z celého výkladu zapamatovat vůbec nic
– oslabená paměť
– narušení záměrné koncentrace pozornosti /kolísání i v časovém rozmezí jedné hodiny – učitel vysvětluje učivo, pracuje s novým učivem celou hodinu a tento žák na konci vůbec neví, co se během hodiny dělo/
b) Narušení řeči
– oslabenost slovní zásoby
– špatné vyjadřovací schopnosti
c) Motorická oblast
– negativní zasažení jemné i hrubé motoriky /neumí dobře vystřihovat, špatné držení a používání náčiní, výsledky práce nejsou uspokojivé /
d) Oblast zrakového vnímání
– je zasaženo dvojrozměrné i trojrozměrné vnímání, špatná orientace v prostoru, vliv na představivost
– chybná pravolevá orientace – problémy s rozlišením b, d
e) Oblast sluchového vnímání
– dokáže vstřebat jen nepatrnou část toho co slyší, případně si zapamatovat slyšené, analyzovat, reprodukovat
f) Narušení v tělesném schématu
– způsobuje obtíže zejména v matematice, souvisí s motorikou
g) Oblast intermodality
– pod jedním znakem si představí více znaků = A, a , velké psací a, malé psací a
– plete si písmena, staví na mechanické paměti
– postrádá logické myšlení
– nedokáže použít již naučené
Jelikož tyto děti mají permanentní neúspěch ve škole i v životě, jsou často oběťmi negativních jevů společnosti /drogy, alkoholismus, tabakismus, šikana, vandalismus atd./.
2. Děti přitahující násilí:
– jedná se většinou o děti, které jsou neúspěšné v rodině i ve škole, často ne sebe upoutávají nevhodnými způsoby pozornost, nejsou schopny přijímat pozitivní podněty
– patří sem však i děti nervově labilní, přecitlivělé, které očividně vysílají signály slabosti a stávají se obvykle oběťmi šikany
– také děti s málo pochopitelným chováním, jako jsou mimořádně nadané děti, s odlišným chováním, artisté, děti s poruchami řeči a děti s tiky
– děti s bizarním /neadekvátním / chováním
– děti nesplňující nadměrné požadavky svých rodičů
– děti, které jsou svým stupněm inteligence na rozhraní mezi základní a zvláštní školou
– děti s LMD
3. Děti se syndromem CAN – týrané děti:
Týrání dětí se dělí do několika skupin:
a) Fyzické:
– jakékoliv pravidelné a bezdůvodné bití, jiné akty fyzického násilí na dítěti – pálení, opaření, nadměrná fyzická zátěž, častá zbytečná bolestivá a nepříjemná vyšetření u lékaře či nadměrné sportovní požadavky a vše, při čemž se tělo dítěte necítí dobře
– fyzického týrání se mohou dopouštět rodiče a jiní dospělí, kteří tak byli sami vychovaní, nezralí a příliš mladí rodiče, lidé s anomálním vývojem osobnosti, lidé psychicky labilní, neurotici, agresivní typy, rodiče příliš stresovaní, alkoholici, narkomani, rodiče, kteří jsou členy sekty
– oběťmi se mohou často stát děti s LMD, přitahující násilí, hendikepované děti, děti s mentální retardací, děti s mírně sníženými rozumovými schopnostmi, nešikovné děti či děti nechtěné, děti se školními neúspěchy, děti v rodinách, ve kterých probíhá rozvod
– děti takto týrané – jsou obyčejně velmi citlivé na jakýkoliv dotek na tzv. bezpečných místech, chorobně lpí na místě a vlastním prostoru, má na sobě viditelné známky fyzického týrání
Bezpečná místa na těle člověka /nevadí dotek, dítě se nekrčí strachy, není mu tento dotek nepříjemný/ :
– oblast zad
– oblast prsní kosti
– oblast ramen
– oblast beder
– týlní část hlavy
Nebezpečná místa na těle člověka / vadí dotek, dítě se krčí strachy, dotek je mu velmi nepříjemný/:
– oblast vnitřní strany paží
– oblast temene hlavy
– oblast krku
– prostor mezi hrudníkem a koleny
b) Psychické:
– týká se veškerého soustavného vyhrožování, psychického nátlaku, neustálé srovnávání s jiným dítětem, děti mají neustálý pocit, že je nikdo nemá rád
– psychicky týrané dítě je většinou agresivní vůči své osobě, rozechvělé, má strach z odpovědi, je uzavřené, to co sám prožívá doma obyčejně praktikuje na dětech ve škole, mají nízkou sebedůvěru, neustále s o něčem ubezpečují, milují tělesný kontakt, jsou většinou naladěni pesimisticky, nevěří si, těžko prosazují svá přání a nároky, mají celkově problém v komunikaci, často mají problém se záškoláctvím, útěky, psychosomatické problémy – bolesti břicha atd.
– týrat mohou rodiče mimořádně úspěšní a neúspěšní, rodiče s komplexem méněcennosti, nervově labilní, mladiství rodiče, přestárlí rodiče, vychovávající dítě tzv. nečitelně – podle momentální nálady/ stejnou věc jednou odpustí a jindy zase na ni přehnaně negativně reagují/, psychopatičtí rodiče, rodiče žijící v dvoukariérovém manželství, úspěšnější rodič srovnává dítě s méně úspěšným rodičem / z tebe bude jednou jenom hloupý zedník, jako táta, pokud se nezačneš učit /
– oběťmi se stávají často děti s poruchami chování, nervovou labilitou, děti trpící úzkostí, děti s mentální retardací a hendikepované děti
c) Sexuální zneužívání:
– veškeré sexuálně motivované osahávání, pohlavní styk, sledování pornografie, účast na natáčení pornografie, jakékoliv uspokojování se dospělého na těle dítěte
– rodiče ! pozor !, pokud vlastníte nějaké nahrávky či fotografie s touto tématikou a dítě tyto nahrávky a obrázky najde, je i toto považováno za zneužívání
Sexuální zneužívání probíhá v pěti fázích:
1.fáze – utajování – dítě je ustrašené, nesnese dotyk
2.fáze – bezmocnost – dítě je totálně apatické, je úplně mimo /náhle, do té doby komunikativní a bezproblémové/
3.fáze – svedení, přizpůsobení se – dítě přijímá svou úlohu v „hrách „ dospělého, tiše trpí
4.fáze – opožděné konfliktní a nespravedlivé odhalení – sekundární viktimizace = dítě má pocit vlastní viny /myslí, že za jednání dospělého si může samo/, časté sebevražedné pokusy
5.fáze – odvolání výpovědi – potvrzení viny – probíhá již vyšetřování, dítě prochází fází 4, smiřuje se jednáním dospělého, odvolává svou výpověď o sexuálním napadání ze strany dospělého
– pro dítě je jakákoliv forma sexuálního zneužívání velmi traumatická, vyvolává trauma na celý život, dítě i po té trpí flashbacky / opakovaným prožíváním a vzpomínkami na zneužívání /, trpí často tzv. nočními děsy a posttraumatickými poruchami
– sexuální zneužívání diagnostikuje psychiatr a odhalování je velmi náročné a citlivé
– oběťmi zneužívání se často stávají děti s mentální retardací, sexuálně vyspělé děti, děvčata vychovaná ke koketerii, děti vyrůstající v rodinách prostitutek
– na sexuální zneužívání má vliv životní prostor / sedmičlenná rodina ve 2+1 či spaní s dospělými v jedné posteli/, fluktuace cizích mužů v rodině /strýčci a druhové matek/, uvolňování sexuálních tabu
– agresory bývají většinou lidé, kteří prošli stejnou situací, opuštění muži, cizí muži v rodině, sexuálně hyperaktivní muži i ženy, lidé se sníženou sebekontrolou, alkoholici, toxikomani, sexuální devianti
d) Zanedbávání:
– nedostatečná výchova jakémkoliv smyslu v prostředí nízké socioekonomické úrovně, nedostatečná hygiena, chybí vzor vyspělého chování, nechození do školy, nerozvíjení psychického potenciálu dítěte, perfektní materiální podmínky – bezcitové prostředí, kritické situace v rodině – úmrtí jednoho z rodičů, velký počet dětí v rodině, alkoholismus, děti prostitutek, děti utečenců, rodiny podnikatelů, kariérismus rodičů, duševní poruchy u rodičů
– oběťmi se stávají děti nechtěné, nesplňující očekávání rodičů, retardované děti, tělesně postižené děti, dlouhodobě nemocné a tělesně slabé
e) Münchhausenův syndrom by proxy:
– rodič vymýšlí u svého dítěte různá onemocnění, čímž vystavuje dítě neustálým nesmyslným a mnohdy bolestivým vyšetřením u lékaře, aby se vyhnul zodpovědnosti vůči škole a okolí
– pokud dojde k extrémní situaci, často toto počínání končí až smrtí dítěte / rodič naschvál otravuje po malých dávkách dítě, nebo je zdravé dítě léčeno nevhodným způsobem/
– viníky jsou většinou rodiče psychicky narušení, hypochondři, rodič mstící se partnerovi či takto řeší sociální situaci
4. Děti s neuspokojenou nebo přesycenou některou sociální potřebou:
– každý člověk/dítě/ vyžaduje 5 základních životních potřeb
a) Potřeba místa – již v prenatálním stadiu /plod v břiše matky/ vnímá dítě zda je chtěné či nechtěné, jsem přijímán srdcem nebo se ke mně chovají odtažitě, mám u nich své místo, prostor – pokud chybí nebo je některá tato složka nedostatečná projevuje se dítě obvykle velmi hyperaktivně a agresivně
b) Potřeba podpory – při narození – okamžitý tělesný kontakt s matkou, později úroveň podpory dítěte rodičem – zajímám se o své dítě, podporuji ho ve všech činnostech
c) Potřeba péče – již od narození péče o tělesné blaho, při dozrávání – péče o všestranný rozvoj
– děti přepečované – umetání cestičky, dítě je nesamostatné, vše vykoná a zařídí rodič, takové dítě se později chová hypoaktivně/apaticky/, v pubertě se pak snaží dohnat ve všem své vrstevníky
– děti nedopečované – děti zanedbané, hyperaktivní
d) Potřeba bezpečí – umožnit dítěti nebezpečné situace v bezpečném prostředí, pokud je tato potřeba nedosycena – neznají míru nebezpečnosti – těmto dětem pak chybí pud sebezáchovy, věnují se nebezpečným adrenalinovým sportům/ ruská
ruleta v autě, gamblerství atd./
e) Potřeba limitu – důležitá od tří let dítěte, kdy je třeba vymezit hranice ve všech činnostech, tak aby bylo vše v rovnováze
– bezlimitní dítě – hyperaktivní, agresivní, nemá omezení, naprosto porušuje všechny normy
– dítě s velmi úzkým limitem – v rodině panuje tvrdá disciplína a řád, ve škole pak nejsou pravidla tak přísná a dítě není schopno se s tím srovnat – takové dítě má poté pokřivený charakter, účastní se různých nekalých činností, ale k činům využívá tzv. pomahače, děti, které se nechají přemluvit – tyto jsou pak potrestáni a děti s úzkým limitem z toho vycházejí čistí
5. Děti s neošetřenou rovnováhou ve vývoji:
– úzce souvisí s bodem 4
– podle Goldberga se charakter dítěte utváří již v pěti letech – tedy již v mateřské školce
– rovnováha ve vývoji by měla mít rovnováhu v třech mírách, pokud má však některou míru zvýšenou, nastává problém:
a) Míra bránění se poškození – tyto děti vysílají do éteru podněty slabosti a stávají se klasickými oběťmi šikany
– takto se dítě vyvíjí v rodinách, které přišly o jedno dítě, starších rodičů, vymodlených dětí, úzkostlivých rodičů, supermoderních matek, matky učitelky /starají se o cizí děti, na vlastní zbývá málo času/
b) Míra impulsivity – tyto děti velmi tvrdě prosazují své názory, mají zvýšené sebevědomí, jsou klasickými agresory
– takto se dítě vyvíjí v rodinách, které jsou sociálně slabší, dětem chybí pozornost, souznění, výběrovost, vše je pro ně nudné, většinou jsou to děti, co šikanují, děti podnikatelské
– těmto dětem je nutno vštípit materiální hodnoty, jinak si pak neváží hodnoty člověka
c) Míra závislosti na psychické odměně – tzv. dítě záchranář, zodpovídá za
ostatní,na sebe málo času
Informace ze školení metodiků prevence sociálně patologických jevů dne 27.3.2008!