Napadl sníh Všichni jsme s radostí po obědě uvítali aktivitu – „postavíme sněhuláka“. A tak se koulelo a koulelo a mnohdy byl problém těžkou kouli nasadit na velkou spodní kouli. Smích bylo slyšet daleko. A když se nepovedlo a koule spadla, rozbila se, přece se nevzdáme. A znovu se koulelo a koulelo. Výsledek byl nádherný. Parčík před školou byl ozdoben sněhuláky různých velikostí a s různými doplňky. Podívaná úžasná. Kruté bylo ráno. Rozkopané a různě poničené dílo veselých dětí bylo spíše k pláči než k úsměvu. Lítost se skloňovala ve všech pádech a dohady – kdo to byl? – to bylo slyšet v každé třídě. Ten den bylo ve škole nebývale ticho. Vadilo někomu, že se děti snažily o krásné prostředí? Co je k tomu vedlo, že zničily co se jiným tak líbilo? A tak jsem alespoň vše zachytila fotoaparátem…
